Tento příběh se odvíjí od textů psaných jinou rukou, než je ta moje.
Prvním je úryvek z šesté knihy Harryho Pottera, druhým potom nápis D.M. 19/9 1944 na vnitřní straně svatebního prstýnku patřícího mně neznámé osobě, který našla maminka mé kamarádky. A právě tenhle zmíněný prstýnek dal vzniknout následující povídce.
+ + +
Harry jde s Brumbálem na výpravu za získáním viteálu.
"… chápete, co to znamená?" chvatně ukončil svůj výklad. "Brumbál tu dnes večer nebude, takže ať jde Malfoyovi o cokoli, bude mít další příležitost v klidu si to vyzkoušet. Psst, poslouchejte mě!" sykl rozčileně, když viděl, že se ho Ron i Hermiona chystají přerušit. "Vím, že to byl Malfoy, kdo v Komnatě nejvyšší potřeby něco oslavoval. Tumáte…" strčil Hermioně do ruky Pobertův plánek. "Musíte Draca sledovat a taky musíte sledovat Snapea. Řekněte o tom každému z Brumbálovi armády, koho se vám podaří sehnat. …" …
"… felix felicis - o ten se rozdělte a dejte taky Ginny. Rozlučte se s ní za mě. Musím už jít, Brumál na mě čeká -"
"Ne!" zaprotestovala Hermiona, když Ron ohromeně vybalil malou lahvičku se zlatým lektvarem. "To nechceme, vypij to sám, kdo ví, co tě tam venku čeká!"
"Mně nic nehrozí, budu s Brumbálem," ubezpečil ji Harry. "Chci mít jistotu, že se nic nestane vám… nekoukej tak na mě, Hermiono, uvidíme se, hned jak se vrátím…"
A tryskem se otočil, proběhl otvorem v portrétu a řítil se do vstupní síně.
J.K. Rowlingová - Harry Potter a princ dvojí krve
(strana 454 - 455)
Nevěřila mu.
Nevěřila tomu, že je Malfoy v Komnatě a kuje pikle. Nevěřila, že je potřeba zburcovat celou BA k hlídání jednoho profesora a jedné zdi. A nevěřila mu ani v tom, že budou potřebovat jeho felix felicis.
Možná měla.