Harryho probudilo něco, co mu přejelo po hrudi. Ten pocit nepoznával – trvalo mu chvíli, než si ho zařadil, než mu došlo, že je to muž, se kterým leží v posteli, že Severus ve spánku přejel rukou po Harryho hrudníku.

Tiše zasténal a protáhl se, přitom se snažil pohnout co nejméně, aby partnera nevzbudil. Severus byl kolem něj doslova omotaný. Harry se ve spánku vůbec nepohnul, stále ležel na zádech místo na boku. Severus – který usínal na zádech na vzdálené straně postele – byl teď přitisknutý k Harryho boku, jednu nohu omotanou kolem Harryho a ruku přehozenou přes jeho hruď. Druhou ruku Harry cítil přitisknutou k vlastnímu boku, přesně tam, kde se dotýkala Severusova hruď té jeho.

Pohlédl na něj a jako vždy ho překvapilo, že i ve spánku měl druhý muž vlasy upravené, jen rozprostřené po polštáři – Harryho polštáři. Potlačil úsměv při pohledu níž – na mrzimorskou noční košili. Když ji staršímu muži dal, měla po sobě jen pár drobných vzorů – ale když pak druhý muž vyšel ze sprchy, syčel a prskal nad Harryho drzostí, a Harry mu samozřejmě okamžitě nabídl, že to opraví.

Jenže místo toho ji začaroval ještě žlutěji, pokryl ji mnohem výraznějším vzorem a pak na ni seslal ochranné kouzlo, aby už ji nešlo nijak upravovat. Snape si ji oblékl a celou dobu po Harrym vrhal vražedné pohledy – a ve chvíli, kdy se otočil zády, proměnil Harryho bavlněné pyžamo v oranžovo-růžový tartan.

Bylo to příšerné. Harry to miloval a nechal si ho tak – atakže tím pádem i Severus tou svojí. Zasyčel něco ve smyslu „dívat se na to musíš ty, ne já“ a vlezl do postele, načež se okamžitě přikryl až po krk.

Harry si s ním chtěl ještě chvíli povídat, ale když si k němu lehl, téměř okamžitě pocítil, jak ho táhne spánek, jak se mu zavírají oči. Vzdal to s tím, že si s ním přece může promluvit ráno – tedy teď.

Podíval se z okna – bylo brzy, ale ne zas tak brzy. Harry potřeboval na záchod, ale starší muž byl kolem něj omotaný až příliš důkladně, než aby měl šanci uniknout.

Zjistil také, že mu to vlastně nevadí… a v tom stavu, v jakém se nacházel, by cesta na záchod stejně nebyla úplně jednoduchá.

Usmál se a posunul nehybnou tíhu ruky staršího muže výš po své hrudi, až ji mohl položit na své rameno. Připadalo mu to, jako by ho Severus držel – a líbilo se mu to. Jakmile ale ruku pustil, druhý muž ve spánku tiše zakňoural, sevření zesílilo a přitáhlo Harryho blíž.

To mu nevadilo – něco jiného ho však úplně zmrazilo. Severus pohnul boky dopředu a otřel se svou stejně neodbytnou ranní erekcí o Harryho bok. Harry úplně ztuhl a čekal, dokud se druhý muž po dalším tichém zakňučení znovu neuklidnil, teď už zcela přitisknutý k němu.

Cítil, jak rudne, a připadal si kvůli tomu jako naprostý idiot – vždyť i on měl erekci. Ráno to bylo normální. Teprve nedávno staršímu muži řekl, že mu nevadí vědět… ale vědět a cítit byly dvě úplně odlišné věci, a tohle bylo rozhodně poprvé.

Zhluboka se nadechl a pokusil se – neúspěšně – analyzovat, jak se vlastně cítí. Jediné, co věděl, bylo, že s každou další vteřinou se blíží k tomu, že ho to všechno zahltí – a opravdu nechtěl znovu panikařit.

Rozhodl se rychle, dřív než si to stihne rozmyslet. Převalil se směrem k druhému muži, zatlačil ho na záda, přehodil přes něj nohu a posadil se mu na břicho, dostatečně daleko od… od mužovy erekce. Není překvapivé, že bývalý špeh se okamžitě probudil – ale na rozdíl od toho, co Harry čekal, nevypadal ještě úplně vzhůru, protože zasténal a zavlnil se pod Harryho tělem. Ruce mu pevně přistály na Harryho bocích, sklouzly výš a přejely po jeho hrudi, palce mu přes látku košile přejely po bradavkách.

Harry překvapeně zasténal, vůbec nečekal ani ten dotek, ani to, jak moc se mu bude líbit. Zůstal nehybně sedět a zvědavě čekal, co dalšího druhý muž udělá – nic, zdálo se, protože ruce zmizely a ve tváři staršího muže se objevil zmatený výraz, který vystřídalo… rozpaky?

„Dobré ráno.“ pozdravil lehce a náhle si připadal hloupě, že na druhém muži sedí.

„Dobré… ráno?“ řekl Severus hlasem hrubým po spánku. Harry se posunul níž a sklonil se k polibku, vůbec mu nevadilo, že si ani jeden ještě nevyčistili zuby. Polibek byl dychtivě opětován, paže se mu ovinuly kolem ramen a stáhly ho dolů, až se tiskli hrudníkem k hrudníku.

Harry zasténal do polibku a ruce se mu málem podlomily – jen taktak se držel, aby svou plnou vahou staršího muže nepřimáčkl. Na to ještě nebyl připravený – v téhle poloze by znovu cítil mužovu erekci, a… ne.

Severus ho o chvíli později pustil a Harry se odtáhl a natáhl se vedle něj.

„Vyspal ses dobře?“ zeptal se, když Severus nepromluvil.

„Já… ano. Nebyl jsem ještě úplně vzhůru. Omlouvám se.“ řekl.

„To nic. Nebyl to problém.“ odpověděl okamžitě, aby si vzápětí uvědomil, že starší muž nemluví o tom, co se stalo ještě předtím, než je Harry oba přemístil. Rozpačitě si odkašlal. „Bylo… ehm, v pořádku, že jsem tě vzbudil?“

„Ale jistě, klidně mě takhle buď každé ráno. Možná bych pak byl u snídaně mnohem snesitelnější.“

Harry se zachichotal a posunul se blíž, napůl schválně přitiskl vlastní erekci ke stehnu druhého muže. Severus si tiše povzdechl, ale nijak nereagoval. „Jestli stačí jen tohle, jsem si jistý, že by ses každé ráno dočkal fronty studentů před svými komnatami.“

Zmijozel zasténal. „Přestaň, nebo se na tebe pozvracím.“ řekl, jen aby se vzápětí převalil a zmocnil se Harryho úst v přivlastňujícím polibku, z něhož se Harrymu rozlilo mravenčení až do konečků prstů u nohou. Když se Severus odtáhl, motala se mu hlava a on se na něj jen usmál.

„Když mě budeš líbat takhle, můžeš si se mnou dělat, co chceš.“ prohlásil lehce a potěšilo ho, když se Severus rozesmál a schoulil se mu k rameni, jak se tím smíchem otřásal. Harry se cítil neuvěřitelně lehce, když ho držel v náručí a užíval si ten vzácný, bezstarostný zvuk Severusova smíchu.

„Přišel jsi o rozum, Harry.“ řekl Severus nakonec tónem tak něžným, že se Harry rozesmál také. „Možná… možná by teď byla vhodná chvíle říct ti o plánech, které jsem udělal?“ zeptal se Severus nezvykle formálně na někoho, kdo měl Harryho penis přitisknutý ke svému boku.

Harry se posunul blíž a „omylem“ se o něj otřel, čímž z druhého muže vyloudil zachvění.

„Plánech?“ zeptal se.

„Ano. Za… za dva týdny bude Valentýna.“ řekl druhý muž s opovržením.

„Aha!“ vyhrkl Harry překvapeně – skoro na to zapomněl. „Ano, povídej!“ pobídl ho dychtivě a téměř se třásl očekáváním.

„Nejsem… nejsem romanticky založený, tak mi odpusť, pokud to nesplní tvá očekávání.“ požádal Severus – Harry ho chtěl obejmout.

„Určitě to bude skvělé. Co to je? Co budeme dělat?“

„Dovolil jsem si pronajmout na ten víkend malou dřevěnou chatu v Alpách. Požádal jsem Minervu o svolení – odjíždíme v pátek ráno a vracíme se v neděli večer. Pokud… pokud budeš chtít. Budeme si vařit sami a budeme mít několik mil sněhu jen pro sebe.“ řekl Severus.

Harry na něj jen zíral.

„Je tam… je tam i bazén, vířivka. Pokud by tě to zajímalo. A různé zimní sporty, i když já se o žádné pokoušet nebudu, takže si prosím odpusť představy o tom, jak… lyžuji.“ dodal Severus rychle. „Bylo mi řečeno, že to místo je romantické. Požádal jsem… požádal jsem Filiuse o radu. Prý tam s manželkou jezdí pravidelně.“

Harry na něj dál jen zíral a nemohl uvěřit tomu, co slyší.

Starší muž vypadal s každou další vteřinou čím dál nepohodlněji. „Ještě není pozdě to zrušit, pokud by ses tam nechtěl podívat.“ dodal nakonec s nádechem definitivnosti.

Harry se bez dechu rozesmál, přitáhl si druhého muže na sebe a dokonce ho políbil. Severus viditelně povolil, téměř ochabl, podle Harryho zřejmě úlevou.

„Beru to tedy tak, že schvaluješ?“ zeptal se o několik minut později, když už zase leželi vedle sebe.

Harry se zachichotal. „Schvaluju? Já jsem jen naštvaný, že nemůžeme jet dřív! Nikdy jsem… nikdy na takové dovolené nebyl. Jen v Doupěti nebo s Dursleyovými, když jsem... ehm, spal na podlaze nějakého prázdninového domu v Anglii.“ řekl. „Jaká země?“

„Rakousko.“ odpověděl Severus klidně. „Myslím… myslím, že se ti to místo bude líbit. Nedaleko je známé hnízdiště Měsíčníků, pokud by ses tam chtěl podívat.“

„Jsou roztomilí.“ souhlasil Harry s úsměvem. „Mohla by být zábava letět tam v noci.“

„Ano.“ souhlasil Severus tiše. „Mohla by.“