Políbil ho dlouze, jejich rty se o sebe otíraly, jazyky se navzájem pronásledovaly z úst do úst a elektrizující kontakt prokládaly nádherné tiché steny a povzdechy. Harryho ruce jako by získaly vlastní vůli; jemně prozkoumávaly druhému muži záda, sledovaly linii páteře, přejížděly po místech, kde cítil už jenom náznak žeber, a občas ho objaly kolem těla a místo toho přejely po hrudi.

Snape byl stále hubený, ale rozhodně přibral, když ho Harry porovnal s tím, jak starší muž působil, když ho objímal v době, kdy se teprve opatrně stávali přáteli. Líbilo se mu to, líbilo se mu, že se o sebe Zmijozel stará lépe.

Instinktivně skrčil prsty a přejel nehtami po zádech druhého muže.

Severus polibek přerušil, zasténal do úzkého prostoru mezi nimi, víčka se mu zachvěla, když se otřásl – jen aby si vzápětí Harryho rty přivlastnil v dalším polibku, tentokrát stokrát intenzivnějším. Harry měl pocit, jako by hořel, každý centimetr jeho kůže byl citlivý, přestože se ho starší muž sotva dotýkal; prsty měl buď položené na Harryho ramenou, nebo mu při líbání občas přejely po čelisti a tvářích.

Harry si uvědomil, že starší muž stále drží značnou část své váhy sám, když položil ruku na jeho stehno a zjistil, že sval je úplně napjatý. Trvalo mu několik vteřin, než mu mysl otupená slastí přišla na to, jak ten problém vyřešit.

Objal druhého muže oběma rukama nízko kolem boků a zatáhl. Severus se k němu okamžitě přisunul, nohy se mu roztáhly, jak se prostor mezi nimi zmenšil.

Snape zasténal s nepokrytou touhou, aniž by přerušil polibek, a přenesl větší část své váhy na Harryho nohy. Nebylo to ani trochu nepříjemné, a tak to Harry udělal znovu, táhl ho blíž, dokud necítil, jak se partnerovy nohy uvolnily, dokud pod dlaní na jeho stehně neucítil jemný třes přetížených svalů. Konejšivě je pohladil a potěšilo ho, když si tím vysloužil další tiché zakňučení.

Z rozmaru se trochu odtáhl a přerušil polibek jen na okamžik. O to větší radost měl, když se za ním starší muž natáhl a prakticky se přitiskl k Harryho hrudi, jen aby mu zůstal nablízku. S tichým zakňučením ho objal kolem krku a přenesl na něj i zbytek své váhy; na okamžik byl překvapivě těžký, než si Harry zvykl. Nikdy předtím na něm neseděl dospělý muž – vlastně se mu to docela líbilo.

Zasténal také, aniž by si byl jistý proč přesně, a vůbec mu na tom nezáleželo. Důvodů bylo dost – teplá váha na jeho nohách, občasné lehké sevření stehen, která se každých pár vteřin napínala a uvolňovala, lehké doteky rukou na jeho krku a kolem něj, rty a jazyk, které se zjevně rozhodly přivést ho k šílenství.

Nejvíc se mu samozřejmě líbilo to poslední a snažil se to dát najevo, líbal druhého muže stejně dychtivě, jak jen dokázal, a doufal, že mu dopřává alespoň zlomek toho, co cítil on sám.

Nakonec – po celé věčnosti – si vzpomněl, proč to vlastně udělal, že chtěl ještě něco, něco trochu víc. Nechal ruce znovu bloudit po hubených zádech, pak níž, dokud se jeho prsty neotřely o Severusův pásek. Jednu ruku tam nechal roztaženou, zatímco druhou posunul výš, přejel Severusovi po krku a zajel do vlasů.

Starší muž byl přitisknutý tak těsně, že to šlo; rozdíl ve výšce byl v tu chvíli zanedbatelný. Naštěstí. Přejel nehty po jeho pokožce hlavy a potěšilo ho zasténání, které tím vyvolal, i to, jak Severus na okamžik téměř ochabl v jeho náruči, zachvěl se a pak ho znovu políbil.

Snažil se to zamaskovat, nedat najevo, co dělá, dokud neměl prsty pevně omotané kolem rozpuštěných černých vlasů, dokud je nedržel opravdu jistě. Přerušil polibek a opatrně se odtáhl.

Severus se ho pokusil následovat, ale Harry sevřel prsty pevněji a lehkým zatažením ho zastavil. Dávala pozor, aby nebyl příliš hrubý, a pomalu naklonil ruku, a tím i druhému muži hlavu dozadu.

Bylo to milionkrát lepší, než si představoval. Nepřišel žádný odpor; starší muž se ochotně prohnul v zádech a opřel se do Harryho sevření. Jeho fantazie sice nevyšla úplně podle představ – Severus byl příliš vysoký na to, aby mu Harry mohl políbit krk –, ale nevadilo mu to, když místo toho začal líbat jeho bílou košili a opatrně ho držel za vlasy. Hltal všechny zvuky, které druhý muž vydával, a nakonec si vzpomněl i na druhou ruku a jemně ji omotal kolem jeho zad, aby mu ulevil od napětí v té pozici. K jeho překvapení to mělo přesně opačný účinek – starší muž se do toho opřel ještě víc a s tichým smíchem se od Harryho odklonil. Harry se pohnul také, naklonil se dopředu a pokračoval, polibky sjížděl níž, k posledním žebrům a ještě o kousek pod ně.

To už bylo tolik, kolik mu bylo příjemné. Jemně ho pustil a pobídl Severuse zpátky nahoru, příjemně překvapený tím, jak dobře se cítil, jak moc se mu to líbilo – a hlavně reakce druhého muže. Když se Severus těžce opřel o Harryho, páteř prohnutou a hlavu položenou na jeho rameni, znovu se červenal. Oba teď dýchali ztěžka a Harryho najednou zaplavila téměř opojná radost. Spokojeně zabručel a objal staršího muže kolem pasu.

Odpověděl mu tichý smích následovaný zachvěním.

Instinktivně podlehl nutkání druhého muže prostě sevřít v náručí. Naklonil se dopředu, objal ho pevněji a přitiskl si ho k sobě, jak nejvíc dokázal. Severus se na okamžik hravě zapřel, ale pak ho objal také a držel ho stejně pevně. Harry se odtáhl jen natolik, aby se mu mohl podívat do tváře, na zarudlé tváře, rty oteklé od polibků a oči, které byly téměř úplně černé.

Usmál se na něj a doufal, že si ten pohled zapamatuje do konce života.

„Dobrý?“ ověřil si. Severus se v jeho náručí zachvěl a krátce přikývl.

Harry ho jemně pustil a byl nesmírně potěšený, když se druhý muž zvedal pomalu, kolena se mu viditelně třásla, než se posadil vedle Harryho, stehna těsně u sebe. Poprvé si starší muž sedl na stejnou stranu jako Harry místo obvyklého místa za rohem pohovky. Harry si opřel hlavu o Severusovo rameno a užíval si slast, která mu stále proudila tělem.

„Takže ti opravdu záleží na tom, aby Nebelvíři dostávali lepší známky, hm?“ zeptal se Severus nakonec. Hlas měl neuvěřitelně chraplavý, jako by ho posledních dvacet minut nelíbal, ale křičel.

Harry se zazubil. „Co je to Nebelvír?“ zeptal se a hravě se naklonil, aby partnerovi vtiskl polibek na stranu krku. Severus se tiše zasmál a zavrtěl hlavou.

„Trvalá pohroma mé existence.“

„Au, to bolelo.“ postěžoval si Harry. „A já si naivne myslel, že jsem odvedl dost dobrou práci, abych tě přiměl zapomenout alespoň na kolejní hrdost.“ dodal se smíchem.

„Obávám se, že ne, Pottere.“ protáhl Snape s rošťáckym zábleskem v očích. „Chceš to zkusit znovu?“

Harry byl tou nečekanou nabídkou – nebo spíš výzvou – šokovaný a zároveň nadšený. Posunul se do rohu pohovky a poplácal si po nohách. „Tak pojď sem.“ požádal. K jeho překvapení se unaveně vyhlížející Severus naklonil a začal se po pohovce přesouvat k němu, což z Harryho vyloudilo dost nečekaný zvuk. Nelíbilo se mu, jak nejistě starší muž vypadal, když se přibližoval, a už vůbec ne, když se zastavil těsně vedle něj.

„Není to trochu směšné, na muže mého věku…?“

„Nemusíme, jestli nechceš.“ ujistil ho Harry rychle. „Ale… mně se to líbilo.“

Pochybnosti ze Severusova výrazu nezmizely, ale přesto přehodil nohu přes Harryho a několik vteřin nad ním jen váhal. Harry se na něj usmál a pobídl ho níž, blíž.

„Nejsem na tohle… zvyklý.“ přiznal druhý muž rozpačitě.

„Líbí se ti to?“ ověřil si.

„Očividně.“

„Tak přestaň myslet tak nahlas, slyším tě až sem.“ poškádlil ho Harry.

„Harry…“ začal pomalu. „Já…“

„Překračujeme nějakou hranici?“

„Vůbec ne.“ odpověděl starší muž. „Jen… nechápu tu… přitažlivost.“ řekl tiše. „Pro tebe.“ dodal, jako by se chtěl ujistit, že Harry nebude pochybovat o jeho vlastním zájmu.

„Líbáš neskutečne. Jaký jiný důvod bych potřeboval?“

„Ale prosím tě. Určitě jsi zažil lepší.“ řekl druhý muž a položil ruku Harrymu na hruď. Harryho potěšila důvěra, kterou ten dotek naznačoval.

„Pojď sem.“ zamumlal tiše a potěšilo ho, že navzdory svým zjevným rozpakům ho druhý muž okamžitě poslechl, vzal Harryho tvář do obou rukou a hluboce ho políbil. Tenhle polibek byl jiný – nebyl tak váhavý ani pomalý – působil skoro nárokujíc si něco.

Harry netušil, co přesně ten polibek požaduje, ale bezmocně zasténal a snažil se napodobit to, co dělal druhý muž. Přemýšlel, jestli to Severus cítí stejně, jestli v něm také hoří stejný oheň. Zatoužil po něčem víc, nechal ruce sklouznout po jeho zádech, zaváhal u pásku a nakonec usoudil, že druhému muži to pravděpodobně vadit nebude, když je posune níž a jemně mu položí ruce na zadek.

Severus zasténal přímo do polibku, ještě zvýšil intenzitu, s jakou se jeho jazyk pohyboval proti Harryho, pokud to vůbec bylo možné, a Harry reflexivně sevřel prsty pevněji kolem poněkud kostnatého zadku pod svými dlaněmi.

Přitáhl ho blíž, překvapený tím, jak snadno se druhý muž pohnul, jak ochotně posunul své tělo dopředu – a jak moc se Harrymu líbilo to dělat, líbil se mu ten dotek. Nechal ruce sklouznout ještě níž, až na samý vršek jeho stehen, zabořil do nich prsty a přitáhl ho ještě blíž.

Tehdy Severus polibek přerušil a poměrně hlasitě zasténal, jeho hlas se rozlehl vzduchem. Harry otevřel oči a podíval se na něj. Jeho tvář byla stažená zvláštním výrazem, směsí něčeho jako bolesti a něčeho jiného, něčeho, co Harry nikdy předtím neviděl, ale z čeho se mu podivně podlomila kolena.

„Nádherný.“ zašeptal a s úžasem hleděl na muže, kterého tak dlouho považoval za ošklivého.

Severus v jeho náručí ztuhl a jeho výraz se změnil v grimasu emocí, které Harry poznával mnohem snadněji – vztek, rozpaky a ten zvláštní druh temperamentnosti, který k tomu muži neodmyslitelně patřil.