Nic nepřišlo.

„Ach.“ zamumlal nakonec.

„Omlouvám se. Myslel jsem, že bys možná chtěl… vědět.“ řekl Severus a jeho hlas náhle zněl podivně formálně.

„Děkuju. Promiň.“ zamumlal znovu a trochu zvedl hlavu.

„Raději bys pokračoval vsedě? Nebo snad… vůbec ne?“ nabídl.

Harry zavrtěl hlavou, než si uvědomil, že Zmijozel má zavázané oči. „Ne. To je v pořádku. Já… tentokrát nepanikařím.“ ujistil ho.

Starší muž zabručel. „Jsi si… úplně jistý?“

„Jo. Promiň, jestli tě to obtěžovalo.“ řekl a uvnitř se trochu propadal hanbou.

Severus se pomalu znovu uvolnil, přesto si však stále držel spodní polovinu těla dál. „Jak dobře víš, neobtěžovalo.“ odpověděl trochu podrážděně.

„A-Aha. Myslel jsem, že by mohlo, když jsme se… dohodli…“ nadzvedl se, aby se na druhého muže podíval, a trochu ho zklamalo, že mu nevidí do očí. Rozhodl se, že tenhle rozhovor bude přece jen lepší vést normálně, a tak kouzlo ukončil a stáhl očarovanou látku.

Pohled, kterého se mu dostalo, byl napůl pobavený a napůl unavený – ale alespoň se cítil lépe, když ho mohl vidět. Dovolil si trochu víc se uvolnit.

„Respektuji naši dohodu – a tvé pravidlo ohledně… sexu.“ řekl Snape tiše a upíral pohled někam nad Harryho hlavu. „To ale… nemění skutečnost, že si užívám… pocit tvého těla u sebe. Nebudu – nikdy bych netlačil na nic, co nechceš.“

„Ale chtěl bys.“ řekl Harry a žaludek se mu trochu sevřel.

„Chtěl bych co?“ zeptal se druhý muž.

„Sex.“ upřesnil rozpačitě.

Několik vteřin nepřišla žádná odpověď, než Snape krátkým přikývnutím jeho domněnku potvrdil. „Ne natolik, abych se ho nebyl ochoten vzdát úplně, to tě ujišťuji.“ prohlásil o chvíli později rozhodně. „Ani zdaleka ne. Ale pokud se ptáš, zda bych tě chtěl…“ odmlčel se a lehce se proti Harrymu zachvěl. „Ano, chtěl.“

„Ach.“ vydechl a najednou trochu panikařil. K jeho překvapení se ale nic dalšího nestalo – a po minutě či dvou ticha i ten pocit odezněl. „Děkuju, že jsi mi to řekl.“ dodal neohrabaně.

„Omlouvám se.“ řekl Severus strnule.

„Za co?“

„Za to, že chci něco, co ty… nemáš rád.“

Harry se slabě zasmál. „Tedy, očividně jsem to nikdy nedělal. Technicky vzato to vlastne nevím. Ale… ta představa mi připadá… děsivá. Asi ne úplně přitažlivá.“ přiznal.

Severus pomalu přikývl a sevření kolem Harryho trochu zesílilo. „A... se ženou? Bylo by to méně děsivé?“

Povzdechl si. „Možná trochu? Když… jsem o tom dřív přemýšlel, víš… byl jsem ochotný to zkusit. Zajímal jsem se o to, ano, ale nechtěl jsem to uspěchat někde na chodbě, takže jsme nikdy…“

„Jestli dovolíš, raději bych nebyl nucen si připomínat tebe a slečnu Weasleyovou.“ odsekl Snape.

Harry na okamžik ztuhl a pak si odfrkl. „To říkáš, jako bys nás neviděl tak půl tuctukrát. Ale dobře, chápu. Jen jsem se snažil vysvětlit, že mi to připadalo o něco méně děsivé, to je celé. Nikdy to pro mě nebyla velká věc tak jako tak. A co ty?“

„Jestli pro mě byl sex se ženami někdy velká věc?“ zeptal se druhý muž posměšně. „Nikdy jsem ani nepolíbil ženu, takže troufám si tvrdit, že nebyl – a není. Zjistíš ovšem, že jsem byl jako většina teenagerů, měl jsem spoustu… snů a fantazií a nepřiměřeně dlouhé sprchy, a přitom zoufale málo praktických zkušeností.“ protáhl.

Harry si nemohl pomoct, nedokázal potlačit zachichotání nad obrazem, který o sobě starší muž právě vykreslil. „Tak v tom jsme stejní. Věř mi, já měl taky spoustu fantazií. A sprch.“ Znovu se uchechtl. „A ten skutečný… sex? Kolik ti bylo?“

Snape vedle něj ztuhl. „Devatenáct.“

„To je míň, než je teď mně.“ poznamenal Harry.

„Ano.“

„Líbilo se ti to?“ zeptal se a přemýšlel, proč se mu při té představě trochu rozbušilo srdce – při představě mladšího Snapea v náručí nějakého bezejmenného muže bez tváře. Proč se mu ta ne zcela konkrétní představa najednou zdála tak… zajímavá?

„Ani ne. Ani jeden z nás toho moc neuměl – a navíc jsme si stejně příliš nevyhovovali. A než se zeptáš dál, ujišťuji tě, že na rámu mé postele není příliš mnoho zářezů.“ řekl rozpačitě.

„Aha.“ odpověděl nevzrušeně, překvapenější, než by čekal. Usmál se, trochu rozpačitý z toho, že si zřejmě automaticky myslel, že starší muž musel mít velmi bohatý intimní život. „Asi mě to trochu překvapilo.“ přiznal.

Snape si odfrkl. „Co přesně? Že jsem sex vůbec někdy měl?“

Harry zabručel a nosem lehce šťouchl do jeho klíční kosti. „To samozřejmě ne! Spíš… že jsi neměl spoustu partnerů. Tedy, nejsem odborník, ale řekl bych, že s tvým hlasem, tvou inteligencí a tím, jak jsi vtipný, bys dokázal svést většinu lidí.“ přiznal upřímně.

Severus se rozesmál, hlasitě a opravdově, až se schoulil blíž k Harrymu, takže k sobě tiskli hrudníky, zatímco se nad ním starší muž téměř chechtal. Harry se usmál také a výjimečně mu ani nevadilo, že se mu někdo směje – tentokrát měl pocit, že si to zaslouží.

Když se druhý muž uklidnil a odtáhl se, trochu se na lenošce přesunuli, aby mohli ležet pohodlně čelem k sobě, každý s hlavou opřenou o vlastní paži. „Opravdu umíš lichotit muži, Harry.“ řekl Severus nakonec s ironickým úsměvem.

„Ale víš přece, jak jsem to myslel, ty troubo.“

„Bohužel nejsem typ pro… cokoli si právě představuješ.“ řekl lehce.

Harry se rozpačitě usmál. „Nezašel jsem tak daleko, abych si to představoval… ale řekněme, že bych chtěl. Jakého… jaký typ muže bych si měl představovat?“ zeptal se.

Severus povytáhl obočí. „Ptáš se na můj typ?“

„A kdyby ano? Dostanu odpověď?“

„Jestli chceš. Nemám žádný konkrétní typ. Mám slabost pro… brunety. Opálenou pleť, možná. Světlé oči. Sílu, i když ne okázalé svaly.“ řekl druhý muž a volnou rukou přejel po Harryho rameni tak lehce, že ten dotek sotva cítil. „Moc.“ přiznal a zavřel oči. „Ale to jsi nejspíš stejně uhodl.“

Harry sebou trhl – neuhodl to, ale dávalo to smysl. „Tak to zní, že od toho nejsem moc daleko.“ ověřil si. Ten popis na něj seděl docela dobře, snad kromě té síly – trochu zesílil, ale pořád měl blíž k hubenosti než ke svalům.

„To tedy nejsi.“ odpověděl Snape s poměrně samolibým úsměvem.

Harry se zachichotal, potěšený víc, než by čekal. „Děkuju.“

„Nevadí ti to…?“

„Nevadí co?“

„Že mě sexuálně přitahuješ.“ přiznal Severus a na tvářích se mu objevily skvrny ruměnce.

„Ne.“ přiznal Harry upřímně. „Ty mě přitahuješ taky. I když je to… nové. Aspoň pro mě.“ usmál se a vlna sebevědomí ho zaplavila v návaznosti na to jemné brnění štěstí, které v něm jejich rozhovor vyvolal. Posunul se blíž, až se jejich nosy sotva dotýkaly. „A co romanticky? Přitahuju tě i tak?“ zeptal se.

Severus se bez dechu zasmál, ovinul Harrymu ruku kolem krku a přitáhl si ho k sobě právě ve chvíli, kdy zavřel oči. Harry věděl, že bude políben, ještě dřív, než se to stalo; srdce mu během jediného úderu přešlo z klidu do zběsilého rytmu.

Jejich rty se dotkly a on tiše zamručel, nakláněl se do polibku a málem se v touze po větším kontaktu, po delším polibku, převalil na staršího muže. Asi po minutě se odtáhl a opřel si hlavu o Severusovu paži, napůl na něm ležící. S úlevou zjistil, že se zatím z lenošky neskutáleli.

Jejich tváře od sebe dělilo jen pár centimetrů – když Severus otevřel ústa a povzdechl si, Harry cítil ten dech na své kůži.

„Sexuálně. Romanticky. Emocionálne. Jakýmkoli způsobem, který tě napadne, a pravděpodobně ještě několika dalšími.“ přiznal, než Harryho znovu vtáhl do polibku.