Hermiona strávila zbytek dne s ostatními tanečnicemi zkoušením a připravováním čísel na příští týden. Po rychlé večeři odešla do zákulisí, aby se připravila a byla obklopena otázkami o jejím novém prstenu. Uhrála to na pouhý dárek od kamaráda, což ale nepomohlo – hned na to totiž mohl slyšet šepot o tom, že je děvka první třídy. Hermiona je ignorovala, ale bolelo ji to, hlavně proto, že vše dělala pro lidi, kteří si o ní mysleli, že je děvka. Hermiona si upravila paruku a ujistila se, že je připevněna dostatečně pevně. Poté požádala jednu z holek, aby ji zapnula růžový korzet. Oblékla si růžové kraťásky a zezadu a zboku připevnila sukni z per. Obula si střevíce a vyšla dozadu do klubu, aby počkala na své číslo. Vzhledem k tomu, co si o ní některé dívky myslely, shledávala Hermiona dnešní číslo ironickým. Hermiona se však jen usmála a pomyslela si, že je opravdu hodná holčička. Celý klub potemněl, když Hermiona vyskočila na bar a čekala, než kapela začala hrát první tóny.

Světlo se objevilo přímo na Hermioně a ona začala zpívat.

Šaty Channel, boty YSL
Kabelka Dior,Agen Provocateur
Mimochodem má dnešní adresa : L.A
Hned nad Sunset Strip - Hollywoodské kopce všude kolem
Mé prsteny jsou od Webstera, ty už jejích hlavy zatočí
Všichni říkají : „Zlatíčko, co jsi dělala, abys tyto perly dostala?“
Cože? Já jsem hodná holčička.

Hermiona seskočila z baru a vydala se k podiu, přičemž svůdně hýbala boky do rytmu hudby, čímž kolem jejího pasu poletovala pírka ze sukně.

BH zbožňuji, Rhodeo - oh Amore
Snídaně u Polo Launch, bazén hned u pobřeží
do The Chateau* na koktejl, do Counteryard* na večer
Do centra na večeři, peklo je boží
Víš, zjistila jsem, co se kolem říká
Všichni říkají, že sama nehnu ani prstem
Cože? Já jsem hodná holčička

Ostatní dívky se připojily k Hermioně na podiu, všechny měly oblečené baletkovské kostýmky a pohybovaly se do rytmu u řady zrcadel. Různě kopaly nohama a pohybovaly se po jevišti. Otáčely se se zrcadly a mizely tak z dohledu, dokud se neprotočily zpět. Po chvíli dokončily své číslo a odešly z podia. Dav začal okamžitě šílet nadšením z jejich roztomilého a flirtujícího čísla.

Hermiona odešla do zákulisí, aby se převlékla do riflí a svetru, vlasy si nechala svázané v drdolu. Obula si botasky, vzala kabelku a odešla z klubu domů. Když vyšla zadním vchodem, vrazila přímo do Draca.

„Moc se … oh, to jsi jen ty. Co chceš?“ zeptala se, když si uvědomila, do koho vrazila.

„Mám tvé vlasy raději dlouhé. Vidět tě dnes v té krátké paruce bylo divné.“ okomentoval Draco a naprosto tak ignoroval její otázku. Hermiona kolem něj prošla a vydala se cestou ke svému bytu, Draco ji následoval.

„Existuje nějaký dobrý důvod, proč mě sleduješ Malfoy?“ zeptala se ho, když se zastavila a přešla k němu.

„Neměla bys chodit v noci městem sama, je to nebezpečné. Tak jsem si řekl, že když jsem tady, tak tě doprovodím domů.“ prohlásil.

„Já jsem naprosto schopná se o sebe postarat. Nebo jsi zapomněl na to, jakou mám ránu? Tehda, jak jsem ti zlomila nos?“ řekla a pokračovala v cestě.

„Ano, to si pamatuji. To bolelo jako kráva, ale když už jsem tady tak tě doprovodím.“ řekl a přešel k jejímu boku.
„Proč mě nemůžeš nechat být?“ zanaříkala.

„Protože by sis to moc užila a je mojí životní misí tě otravovat.“ odpověděl sarkasticky. „Ale abych řekl pravdu, nechci jít domů. Otec je zpět ze zahraničí a pokud si myslíš, že já jsem špatná společnost, tak s ním bys nevydržela ani dvě vteřiny, a fakt že jste ho ty a tví kamarádi poslali na pár let do vězení nepomáhá.“ řekl jí Draco.

„Mě je jedno, že je tvůj domácí život na houby. Copak to znamená, že musíš můj učinit taky takovým?“

„Ano. A navíc jsem si myslel, že když už budeme brzo před tiskem, a oni se nás budou ptát na různé otázky o tom, jak jsme se poznali a podobně, měli bychom dát dohromady nějaký příběh.“ řekl jí a snažil se volit slova co nejlépe, aby s ní mohl strávit nějaký čas. Od té doby, co Hermionu uviděl poprvé ten den na podiu, byl odhodlaný ji získat. A Malfoyové vždy dostanou to, co chtějí nehledě na okolnostech.

„Fajn.“ rozzlobila se Hermiona. Kráčeli městem v tichosti, dokud nedošli do jejího bytu.

„Hezké místo.“ okomentoval to Draco, když se rozhlížel kolem. Hermiona bydlela v ateliérovém bytě ve vrchním patře budovy, jeho stěny byla tvořena okny, která nabízela krásný výhled na město. Byl to skvělý výhled i umístění.

„Díky. Prostě se posaď na gauč, já jdu pro něco k pití.“ řekla Hermiona a odešla do kuchyně, aby z ledničky vytáhla láhev sangrie, neobtěžovala se s ovocem, naplnila dvě skleničky a odešla zpět. Podala jednu Dracovi a tu svoji okamžitě vypila a nalívala si další.

„Zpomal, Grangerová. Musíš být střízlivá, abys si všechno zapamatovala.“

„Ano otče.“ řekla Hermiona posměšně a sedla si naproti Dracovi. „Takže jaký je náš příběh? Narazili jsme na sebe a uvědomili se, že celé ty roky, kdy jsi si mě dobíral, si do mě byl ve skutečnosti zamilovaný?“ zeptala se Hermiona a nalila si další skleničku.

„Jo, něco takového. Bylo by tak těžké tomu uvěřit?“ vyslovil a zajímal se, co by si o tom myslela, kdyby to byla pravda.

„Ano. Je to směsné. Tomu nikdo neuvěří a jsem si jistá, že Harry nebo Ron z toho budou dělat vědu.

„Takže se s nimi stále bavíš?“

„Ne, Ron a já jsme se rozešli a Harry mě v podstatě vydědil, když jsem se vzdala magie.“ řekla mu Hermiona a sama se divila, proč mu vůbec odpovídala.

„Vzdala magie? Úplně?“ zeptal se šokovaný Draco.

„Ano. A nechci o tom mluvit.“ odpověděla Hermiona a snažila se ukončit téma dřív, než se vůbec mohlo rozvinout.

„Ale ty jsi úžasná čarodějka a talentovaná, tak proč?“

„Řekla jsem, že o tom nechci mluvit, takže pokud se mě nepřestaneš ptát, budu tě muset požádat, abys odešel.“ řekla Hermiona a nalila si další skleničku.

„Dobře, dobře.“ řekl Draco a upil ze své skleničky. „Fajn, co tohle: nedávno jsem byl v Africe pomáhat kouzelnickým dětem, tady můžeme říct, že jsme se potkali, lépe poznali a zamilovali se.“ zapřemýšlel Draco.

„No, to by i vysvětlovalo, proč jsem nebyla v kouzelnickém Londýně. Takže jsi opravdu sám pomáhal lidem?“ zeptala se ho Hermiona, šokovaná tím, že dělal charitativní práci.

„Ano Grangerová, můžu být dobrý člověk. Byl jsem špatně vychovaný, ale od války se snažím napravit nejen mé chyby, ale i ty mého otce. Byl jsem vůči tobě opravdový parchant a doufám, že mi jednoho dne odpustíš, ale nemohu slíbit, že k tobě budu vždy milý, protože máš dar k tomu lézt mi na nervy, ženská.“ řekl Draco a postavil se, aby si mohl jít prohlédnout knihy, které tady Hermiona měla.

„Nemusíš odčiňovat chyby svého otce Malfoy, to musí on udělat sám.“ řekla Hermiona s stoupla si za něj, aby se podívala na knihu, kterou si prohlížel. „Pýcha a Předsudek**, jedna z mých oblíbených.“ řekla mu přes rameno.
„Můžu si ji půjčit? Ještě jsem ji nečetl.“ zeptal se ji Draco a otočil se čímž zapříčinil, že měli rty téměř u sebe. Hermiona odklopýtala zpět, šokovaná náhlou blízkostí.

„Ehm, jo jasně. Proč si ji nevezmeš a nejdeš domů? Jsem docela unavená a ráda bych se trochu vyspala,“ řekla, a přitom se párkrát zakoktala.

„Jo jasně. Už se připozdívá, díky za knihu, Grangerová.“ a s prásknutím byl Draco pryč. Hermiona dopila skleničku, vysvlékla se a okamžitě, co dopadla na postel usnula.

 

 

* Luxusní hotely v Los Angeles

* Pýcha a Předsudek - Jane Austen